ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI A PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A OCENĚNÍ
ZA PŘÍKLADNÝ VÝKON SLUŽBY
Povinnosti státních zaměstnanců
§ 77
(1) Státní zaměstnanec je povinen
a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice,
b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby
všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost,
c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu výkonu, služební
předpisy a příkazy k výkonu služby,
d) plnit služební úkoly osobně, řádně a včas,
e) prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního orgánu,
f) dodržovat služební kázeň,
g) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o svobodném přístupu
k informacím, jestliže to patří k jeho služebním úkolům,
h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu služby,
a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl
této povinnosti zproštěn; povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnímu zaměstnanci
vyplývá z jiného zákona, není dotčena,
i) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními,
zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem služby ve prospěch
vlastní nebo jiného, jakož i nezneužívat postavení státního zaměstnance,
j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující
částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem,
k) oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu zahájeno trestní stíhání a v jaké
věci,
l) zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném
ve vyšší platové třídě,
m) vykonávat službu ve výběrové komisi, zkušební komisi, při smírčím řízení, v kárné
komisi a v dalších orgánech zřizovaných služebním orgánem podle služebního předpisu,
n) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním zaměstnancům
a zaměstnancům ve správním úřadu a při úředním jednání,
o) plně využívat služební dobu k výkonu služby,
p) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu služebním úřadem a střežit a ochraňovat
majetek, který mu byl svěřen, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím,
q) při výkonu služby z jiného místa vykonávat službu pouze na místě sjednaném v dohodě
o výkonu služby z jiného místa a dodržovat podmínky sjednané v této dohodě,
r) při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými osobami nebo právnickými
osobami sdělit své jméno, popřípadě jména, a příjmení, služební označení a název
organizačního útvaru služebního úřadu, v němž je zařazen,
s) vykonávat službu při odvracení živelní pohromy nebo jiného hrozícího nebezpečí
anebo se podílet na zmírnění jejich bezprostředních následků,
t) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem.
(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a h) až k) je povinen státní zaměstnanec
dodržovat, i když nevykonává službu.
(3) Víra, náboženství ani politické nebo jiné smýšlení státního zaměstnance
nesmějí být na újmu řádného a nestranného výkonu jeho služby.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního
zaměstnance zprostit služební orgán; vedoucího služebního úřadu může této povinnosti
zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební
úřad, může vedoucího služebního úřadu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost
náměstek pro státní službu.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může náměstka
pro státní službu zprostit vláda nebo ministr vnitra na základě pověření vlády.
(6) Jiné zákony, které stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, nejsou
odstavci 4 a 5 dotčeny.
§ 78
Představený je dále povinen
a) řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci, průběžně hodnotit
výkon služby státních zaměstnanců a podílet se na jejich služebním hodnocení,
b) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancům a zaměstnancům,
c) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucího zaměstnance podle zákoníku
práce,
d) poskytovat podřízeným státním zaměstnancům informace potřebné pro řádný výkon
jejich služby.
§ 79
Práva státních zaměstnanců
(1) Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění stanovených
jinými právními předpisy, tímto zákonem a služebními předpisy, mají právo, aby jim
služební úřad, v němž vykonávají službu, poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li
vůči státnímu zaměstnanci podána stížnost, že porušil povinnosti, které státním zaměstnancům
vyplývají ze zákona, musí služební orgán záležitost, která je předmětem stížnosti,
řádně přezkoumat a včas vyřídit a státního zaměstnance o výsledku jejího vyřízení
vyrozumět.
(2) Státní zaměstnanec má zejména právo
a) na vytvoření podmínek pro řádný výkon služby,
b) na to, aby mu byla ve služebním úřadu k dispozici odborná literatura vztahující
se k jím vykonávanému oboru služby,
c) na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance včetně služebního
označení představeného nebo služebního orgánu,
d) na prohlubování vzdělání,
e) na plat a platový postup; platová třída státního zaměstnance odpovídá služebnímu
místu v oboru služby, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován; změnu
služebního místa spojenou se snížením platové třídy lze bez souhlasu státního zaměstnance
provést jen v případech stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona, kterým
se mění působnost služebního úřadu,
f) odmítnout vyřizovat služební úkoly, které nepatří do oboru služby, v němž vykonává
službu,
g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle jiného právního předpisu, služebního
předpisu nebo příkazu splnit osobně představený; to neplatí v případě zastupování,
h) podat ve věcech výkonu služby a služebních vztahů stížnost,
i) domáhat se zákonným způsobem svých práv vyplývajících ze služebního poměru.
Omezení některých práv státních zaměstnanců
§ 80
Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci
v politické straně nebo v politickém hnutí.
§ 81
(1) Státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů
obchodních korporací provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy
byl do těchto orgánů vyslán služebním orgánem; vyslaný státní zaměstnanec jedná v
těchto orgánech jako zástupce státu, je povinen prosazovat jeho zájmy a nesmí od
příslušné obchodní korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak. Zákaz pobírat
odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru.
(2) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu
podle tohoto zákona pouze s předchozím písemným souhlasem služebního orgánu; toto
omezení neplatí v případech podle § 64 a 65 a při výkonu vazby. Toto omezení se rovněž
nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou,
na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle jiného zákona pro soud nebo jiný
správní úřad než ten, ve kterém vykonává službu, na činnost v poradních orgánech
vlády a jejich orgánech, činnost v poradních nebo jiných orgánech ústředního správního
úřadu nebo ve zvláštních orgánech, které podle jiného zákona vykonávají státní správu,
a na správu vlastního majetku.
§ 82
(1) Představenému nepřísluší vykonávat právo na stávku.
(2) Požadavky týkající se služebních vztahů státních zaměstnanců uplatňované
představenými musí být bez zbytečného odkladu a průtahů projednány ve smírčím řízení.
Ve smírčím řízení jednají představení nebo jejich zástupci a za služební úřad služební
orgán nebo státní zaměstnanec, do jehož oboru služby tato záležitost spadá, anebo
zástupce.
§ 83
Zákaz konkurence
(1) Vláda může v rámci systemizace stanovit služební místa představených,
pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence. Vláda může v rámci systemizace
dále stanovit služební místa státních zaměstnanců, na kterých se rozhoduje o zadávání
veřejných zakázek nebo při výkonu práv a povinností zprostředkovatele při realizaci
dotační politiky, pro která lze stanovit nebo sjednat zákaz konkurence.
(2) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při jmenování na
služební místo představeného podle odstavce 1. Zákaz konkurence lze stanovit jen
na určitou dobu počínající dnem skončení služebního poměru, nejdéle však na dobu
1 roku ode dne odvolání ze služebního místa představeného nebo ode dne uplynutí doby
jmenování na služební místo představeného na dobu určitou.
(3) Zákaz konkurence lze státnímu zaměstnanci stanovit při zařazení na
služební místo podle odstavce 1. V tomto případě lze zákaz konkurence stanovit jen
na určitou dobu počínající dnem skončení služebního poměru, nejdéle však na dobu
6 měsíců ode dne skončení zařazení na takové služební místo.
(4) Zákaz konkurence po jmenování nebo zařazení na služební místo podle
odstavce 1 lze sjednat dohodou.
(5) Po dobu trvání zákazu konkurence přísluší bývalému státnímu zaměstnanci
peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval na služebním místě
podle odstavce 1. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období.
(6) Osoba, která zákaz konkurence poruší, je povinna vrátit služebnímu
úřadu dvojnásobek poměrné části peněžitého vyrovnání, která se určí počtem dnů od
počátku porušení zákazu konkurence do konce jeho trvání.
(7) Zákaz konkurence se nevztahuje na podnikatelskou činnost vykonávanou
jako svobodné povolání podle jiného zákona.
Příkaz k výkonu služby
§ 84
(1) Služební úkoly ukládá a jejich plnění řídí a kontroluje příslušný člen
vlády, vedoucí Úřadu vlády a představený.
(2) Člen vlády může státním zaměstnancům zařazeným v příslušném útvaru
Úřadu vlády ukládat služební úkoly a jejich plnění řídit a kontrolovat, pokud jej
vláda pověřila zabezpečováním úkolů, které jinak spadají do působnosti Úřadu vlády.
Je-li takovým útvarem sekce, považuje se náměstek pro řízení sekce za náměstka tohoto
člena vlády.
(3) Příkazy k výkonu služby je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci ten,
kdo je uveden v odstavci 1 anebo 2, nebo ten, o němž tak stanoví jiný zákon; představený
je oprávněn státním zaměstnancům dávat tyto příkazy v rozsahu stanoveném služebním
předpisem.
(4) Ten, kdo je uveden v odstavci 3, není oprávněn přikázat podřízenému
státnímu zaměstnanci, aby plnil služební úkol, který má podle jiného právního předpisu,
služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně sám; to neplatí v případě zastupování.
§ 85
(1) Má-li státní zaměstnanec za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem
nebo služebním předpisem, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného,
vyššího představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího
Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní
zaměstnanec povinen na tento rozpor písemně upozornit.
(2) Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený, vedoucí
služebního úřadu, příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády přes písemné upozornění
na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz státnímu zaměstnanci písemně. Písemné
upozornění a písemný příkaz se založí do osobního spisu státního zaměstnance; o tomto
postupu se neprodleně písemně vyrozumí náměstek pro státní službu.
(3) Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz, spáchal-li by jeho splněním
trestný čin nebo správní delikt.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně i v případě, má-li státní zaměstnanec
za to, že služební předpis je v rozporu s právním předpisem.
(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro zaměstnance v pracovním poměru
vykonávajícího činnosti podle § 5 a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona
zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu.
§ 86
Ocenění za příkladný výkon služby
(1) Služební orgán může státnímu zaměstnanci přiznat ocenění za příkladný
výkon služby.
(2) Oceněním za příkladnou službu je písemná pochvala nebo věcný dar.
(3) Záznam o přiznání ocenění za příkladnou službu se založí do osobního
spisu státního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmí překročit v kalendářním roce
částku 5 000 Kč.
(4) Služební orgán může státnímu zaměstnanci poskytnout peněžitou odměnu,
kterou ocení významný skutek s projevem osobní odvahy a statečnosti nebo poskytnutí
pomoci při předcházení, likvidaci nebo odstraňování událostí, při nichž může být
ohrožen majetek, zdraví nebo život. Odměnu lze dále poskytnout i při životním nebo
pracovním jubileu a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního
důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod.
