ČÁST ČTVRTÁ
KÁRNÁ ODPOVĚDNOST
§ 87
Služební kázeň
Služební kázní se rozumí řádné plnění povinností státního zaměstnance vyplývajících
mu z právních předpisů, které se vztahují ke službě v jím vykonávaném oboru služby,
ze služebních předpisů a z příkazů.
§ 88
Kárné provinění
(1) Zaviněné porušení služební kázně je kárným proviněním.
(2) Státní zaměstnanec odpovídá za kárné provinění. Za kárné provinění neodpovídá
náměstek pro státní službu.
(3) Drobné nedostatky ve službě může představený nebo služební orgán vyřídit
tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí
do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z
osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.
§ 89
Kárné opatření
(1) Za kárné provinění lze uložit státnímu zaměstnanci kárné opatření.
(2) Kárným opatřením je
a) písemná důtka,
b) snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců,
c) odvolání ze služebního místa představeného, nebo
d) propuštění ze služebního poměru.
(3) Při určení druhu kárného opatření se přihlédne k závažnosti kárného provinění,
zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem,
za nichž bylo spácháno, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu státního
zaměstnance k dodržování služební kázně a k tomu, zda mu již za kárné provinění bylo
v minulosti uloženo kárné opatření. Kárné opatření odvolání ze služebního místa představeného
nebo propuštění ze služebního poměru lze uložit jen za zvlášť závažné kárné provinění,
zejména pokud státní zaměstnanec porušoval služební kázeň dlouhodobě, svým jednáním
způsobil zvlášť závažný následek nebo jednal ze zavrženíhodných pohnutek.
(4) Za více kárných provinění státního zaměstnance projednaných ve společném
řízení se uloží kárné opatření podle nejzávažnějšího kárného provinění.
(5) Kárné opatření nelze uložit, byl-li státní zaměstnanec za týž skutek
pravomocně potrestán soudem nebo jiným správním orgánem.
(6) Od uložení kárného opatření lze v rozhodnutí o kárném provinění upustit,
jestliže k nápravě státního zaměstnance postačí samotné projednání kárného provinění.
(7) Rozhodnutí o uložení kárného opatření, které je v právní moci, se založí
do osobního spisu státního zaměstnance.
§ 90
Zánik kárné odpovědnosti
Kárná odpovědnost státního zaměstnance za kárné provinění zaniká, jestliže
do 1 roku od jeho spáchání nebylo zahájeno kárné řízení.
Výkon kárné pravomoci
§ 91
(1) Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné komise
druhého stupně.
(2) Členy kárné komise složené ze státních zaměstnanců jmenuje a odvolává
příslušný služební orgán; komise má 3 členy. Nejméně 1 člen kárné komise musí mít
vysokoškolské vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu. Kárné komisi
předsedá nejvýše služebně postavený státní zaměstnanec. Je-li v kárné komisi více
stejně služebně postavených státních zaměstnanců, určí se z nich předseda komise
losem.
(3) Členem kárné komise nemůže být státní zaměstnanec, kterému bylo pravomocně
uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno, nebo který byl pravomocně odsouzen
pro trestný čin, který nezakládá ztrátu bezúhonnosti podle tohoto zákona, pokud odsouzení
nebylo zahlazeno nebo se na státního zaměstnance nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(4) Služební orgán člena kárné komise odvolá, vznikla-li překážka členství
v kárné komisi podle odstavce 3. Služební orgán může odvolat člena kárné komise,
pokud o to člen kárné komise požádá z vážných pracovních, osobních, rodinných nebo
zdravotních důvodů.
(5) Kárná komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a
usnesení přijímá většinou hlasů. Člen kárné komise se nesmí zdržet hlasování. Člen
kárné komise se při svém rozhodování v kárném řízení neřídí příkazy představených
a činnost v kárné komisi mu nesmí být na újmu.
(6) Jednotlivými úkony v kárném řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou
být pověřeni státní zaměstnanci zařazení ve služebním úřadu, kteří nejsou členy komise.
§ 92
(1) Kárná komise prvního stupně se zřizuje ve služebním úřadu, jestliže
v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců. Nelze-li ve služebním úřadu
zřídit kárnou komisi prvního stupně, je příslušná kárná komise prvního stupně zřízená
u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je
příslušná kárná komise prvního stupně zřízená v Ministerstvu vnitra.
(2) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu vykonává kárná komise
prvního stupně zřízená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený
služební úřad, vykonává kárnou pravomoc kárná komise prvního stupně zřízená v Ministerstvu
vnitra.
§ 93
Kárná komise druhého stupně se zřizuje v Ministerstvu vnitra.
Kárné řízení
§ 94
(1) Kárné řízení zahajuje z moci úřední kárná komise na základě podnětu
služebního orgánu, a to i služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu, nebo náměstka
pro státní službu anebo představeného, a to i vyššího představeného. Jde-li o kárné
provinění vedoucího služebního úřadu, zahajuje se řízení na základě podnětu služebního
orgánu v nadřízeném služebním úřadu, a nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad,
na základě podnětu náměstka pro státní službu.
(2) Podnět k zahájení kárného řízení z moci úřední, jde-li o kárné provinění
státního tajemníka nebo náměstka pro řízení sekce, může podat i příslušný člen vlády
nebo vedoucí Úřadu vlády.
§ 95
Podnět k zahájení kárného řízení kromě údajů potřebných k identifikaci
státního zaměstnance obsahuje
a) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,
b) popis skutku, kterým měla být porušena služební kázeň, a
c) označení důkazů.
§ 96
(1) Jestliže se státní zaměstnanec dopustil více kárných provinění, projednávají
se ve společném řízení.
(2) Na státního zaměstnance se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto,
hledí, jako by byl nevinen.
(3) Kárná komise se nejprve usnáší o tom, zda státní zaměstnanec spáchal
kárné provinění, a posléze o tom, jaké kárné opatření se mu uloží.
(4) Kárná komise zastaví řízení o kárném provinění, jestliže zjistí,
že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kárným proviněním,
b) skutek nespáchal státní zaměstnanec,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo státnímu zaměstnanci prokázáno,
d) odpovědnost za kárné provinění zanikla,
e) státní zaměstnanec byl za týž skutek již pravomocně potrestán rozhodnutím soudu
nebo správního orgánu,
f) státní zaměstnanec zemřel nebo přestal být státním zaměstnancem,
g) věc byla po zahájení řízení postoupena jinému správnímu orgánu nebo orgánu činnému
v trestním řízení.
(5) V případech podle odstavce 4 písm. a) až c) se usnesení účastníkovi
řízení oznamuje, jinak se pouze poznamená do spisu.
§ 97
Zahlazení kárného opatření
(1) Na státního zaměstnance se hledí, jako by nebyl za kárné provinění
postižen, po uplynutí
a) 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, byla-li jím uložena písemná důtka,
b) 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, bylo-li jím uloženo snížení platu,
nebo
c) 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v ostatních případech.
(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření po zahlazení kárného opatření
přestávají být součástí osobního spisu státního zaměstnance; to neplatí v případě
propuštění ze služebního poměru.
