252/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 22. října 2014,
kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. I
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č.
165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č.
306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č.
41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č.
73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č.
366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č.
399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného
opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavec 2 zní:
„(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak,
jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob
a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje
částky živobytí (§ 24), nebo
b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1
písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných
nákladů na bydlení (§ 34) a služeb s bydlením bezprostředně spojených
(dále jen „odůvodněné náklady na bydlení“),
přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku,
zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a
zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně
ohroženo.“.
2. V § 3 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo
„zaměstnání“ vkládají slova „ , popřípadě osoba, která je v pracovním
nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období
příjem“.
3. V § 3 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 10, který včetně poznámky pod
čarou č. 70 zní:
„10. zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za
práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti^70),
70) § 141 odst. 1 a § 144 zákoníku práce.“.
4. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13 a 71 zní:
„§ 8
Společně posuzované osoby
(1) Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných
osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,
a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení, nebo
b) že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo
ubytovací zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů
společných potřeb, je-li jinou osobou podle zákona o životním a
existenčním minimu^71).
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat
v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob^13), do kterého
okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.
(3) Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše
odůvod- něných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž
byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly
tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu na to, jestli tyto
osoby o dávku žádají.
(4) Pokud byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení užívají
osoby, které nejsou se žadatelem o dávku, popřípadě s příjemcem dávky,
společně posuzovány, a žadatel o dávku, popřípadě příjemce dávky, proto
nemůže doložit výši skutečných nákladů na bydlení pro celý byt, jiný
než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, určí se výše odůvodněných
nákladů na bydlení postupem uvedeným v odstavci 3 z částky nákladů na
bydlení obvyklých v rozhodném období pro obdobný byt, jiný než obytný
prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci.
(5) Jestliže nebude možné určit výši odůvodněných nákladů na bydlení
výpočtem podle odstavce 4, protože se obdobný byt, jiný než obytný
prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci nenachází, určí se výše
odůvodněných nákladů na bydlení pro byt postupem uvedeným v odstavci 3
podle normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona o státní
sociální podpoře, a pro jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení
postupem uvedeným v odstavci 3 podle odůvodněných nákladů na bydlení
podle § 34 písm. d).
(6) Jestliže bude skutečná výše nákladů na bydlení nižší než částka
určená výpočtem podle odstavce 4 nebo 5, bude za odůvodněné náklady na
bydlení určena skutečná výše nákladů na bydlení.
13) § 4 odst. 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním
minimu, ve znění pozdějších předpisů.
71) § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.“.
5. V § 9 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 3, který zní:
„3. z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění^53),“.
6. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do odůvodněných nákladů
na bydlení se pro účely příspěvku na živobytí započítávají v případech,
kdy osoba užívá k bydlení jiný než obytný prostor nesplňující standardy
kvality bydlení podle § 33b odst. 1 nebo užívá ubytovací zařízení podle
§ 33a odst. 3 a nemá jinou možnost bydlení, náklady až do výše, která
je v místě obvyklá, avšak maximálně do výše 75 % normativních nákladů
na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře^64).“.
7. V § 9 odst. 3 písm. b) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm.
c)“.
8. V § 9 odst. 3 písm. c) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm.
m)“.
9. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) u jednorázové dávky období aktuálního kalendářního měsíce.“.
10. V § 10 odstavec 5 zní:
„(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek
v případě podání žádosti o opakující se dávku, je aktuální kalendářní
měsíc, a to ke dni podání žádosti. Rozhodným obdobím, za které se
zjišťuje plnění ostatních podmínek v průběhu poskytování opakující se
dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu
měsíci. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních
podmínek v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je aktuální
kalendářní měsíc, a to ke dni podání žádosti.“.
11. V § 11 odst. 1 se za slovo „živobytí“ vkládají slova „a na doplatek
na bydlení“ a slova „až 6“ se nahrazují slovy „a 5“.
12. V § 11 odst. 4 písm. a) se slovo „občan“ nahrazuje slovem „osoba“ a
na konci textu písmene a) se doplňují slova „ ; orgán pomoci v hmotné
nouzi posuzuje přiměřenost bydlení ve vztahu k bydlení stávajícímu
zejména s přihlédnutím k jeho formě, velikosti, výši nákladů na bydlení
a osobním poměrům dotčené osoby a osob s ní společně posuzovaných“.
13. V § 11 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6.
14. V § 13 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) nároku na výživné a nároku na úhradu některých nákladů neprovdané
matce,“.
15. V § 24 odst. 1 písm. d) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
16. V § 24 odst. 1 písm. e) se za slova „kalendářní měsíc“ vkládají
slova „ , s výjimkou osoby uvedené v písmenu a)“.
17. V § 26 odst. 2 a v § 27 odst. 2 se slova „příspěvek na živobytí“
nahrazují slovy „opakující se dávku“.
18. V § 26 odst. 3 se slova „do 3 kalendářních měsíců“ nahrazují slovy
„do 6 kalendářních měsíců“.
19. V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „dávky“ vkládají slova „ ,
aniž by prokázala splnění podmínek podle odstavce 1“ a slova „§ 3 odst.
4“ se nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. c)“.
20. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu
neuplatnění nároků a pohledávek ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku
požádá do 6 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, aniž by
prokázala splnění podmínek podle odstavce 1, považuje se za osobu
uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c). Pokud osoba má nároky a pohledávky,
které nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání
dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode
dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 6 kalendářních
měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro
hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího
pobírání dávky.“.
21. § 33 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 až 74 zní:
„§ 33
Podmínky nároku na doplatek na bydlení
(1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá,
nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo
jiného právního titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na
bydlení snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního
předpisu^12) byl
a) příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o
vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24),
nebo
b) příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na
živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24);
právní titul k užívání bytu je přitom nezbytné prokázat písemným
dokladem, přičemž předložení čestného prohlášení k tomuto účelu
nestačí.
(2) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na
příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k
jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které
příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a
společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně
posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a
společně posuzovaných osob.
(3) Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného
důvodu odmítne možnost přiměřeného bydlení ve smyslu § 11 odst. 4 písm.
a), které je povinna si aktivně hledat; za tímto účelem je osoba také
povinna o pomoc při získání takovéhoto bydlení požádat obec, ve které
má trvalý pobyt či ve které se skutečně zdržuje. Obec je v těchto
případech povinna příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho
vyzvání sdělit, zda ji osoba o pomoc při získání přiměřeného bydlení
požádala, zda osobě nabídka takového bydlení ze strany obce byla
učiněna a zda tato nabídka byla osobou akceptována. Ustanovení vět
první a druhé se nepoužijí u osoby, které byl poskytnut příspěvek na
zvláštní pomůcku podle jiného právního předpisu^19), ze kterého byla
financována úprava bytu, a u osoby obývající byt zvláštního určení,
jestliže její zdravotní stav zvláštní úpravu tohoto bytu vyžaduje.
(4) Za vlastníka bytu se považuje i manžel, který užívá byt na základě
práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela^72),
pokud nárok na doplatek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník
bytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, mají-li k bytu společné
nájemní právo^73). Za dobu trvání nájemního vztahu se považuje i doba
od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení
bytu, doba od smrti nájemce služebního bytu nebo bytu zvláštního určení
do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytu a doba od trvalého opuštění
služebního bytu nebo bytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí
lhůty k vyklizení tohoto bytu.
(5) Nárok na doplatek na bydlení má také osoba užívající nemovitost po
dobu probíhajícího dědického řízení k této nemovitosti, pokud se
zůstavitelem, který byl vlastníkem nemovitosti, žila ve společné
domácnosti k datu jeho úmrtí a byla s ním společně posuzovanou osobou.
(6) V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné
nouzi určit, že za vlastníka nebo jinou osobu užívající byt považuje i
vlastníka nebo osobu užívající na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo
jiného právního titulu, za účelem bydlení jiný než obytný prostor, za
předpokladu, že uvedený prostor splňuje standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1. Dále může v případech hodných zvláštního zřetele orgán
pomoci v hmotné nouzi určit, že za osobu užívající byt považuje i osobu
užívající na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu za
účelem bydlení ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 v případě
souhlasu obce, na jejímž katastrálním území se ubytovací zařízení
nachází. Za případ hodný zvláštního zřetele se považuje vždy osoba
ubytovaná v domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním
postižením, domově se zvláštním režimem, chráněném bydlení, domě na půl
cesty, terapeutické komunitě, nebo v azylovém domě podle zákona o
sociálních službách^74); ustanovení § 8 odst. 3 až 5 a § 33b se v tomto
případě nepoužijí. Pro prokázání právního titulu k užívání prostorů
uvedených ve větách první až třetí se použije odstavec 1 obdobně.
(7) Nárok na doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v
odstavcích 1 až 3 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém
zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, nebo které žije v
náhradní rodinné péči, a to za podmínky, že na něj přešlo vlastnictví
nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě
odůvodněných nákladů na bydlení.
(8) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží
doplatek na bydlení jen jednou v rámci jednoho okruhu společně
posuzovaných osob, a to osobě určené na základě dohody těchto osob.
Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, které z
těchto osob se doplatek na bydlení přizná.
72) § 744 občanského zákoníku.
73) § 745 a 746 občanského zákoníku.
74) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.
22. Za § 33 se vkládají nové § 33a a 33b, které včetně nadpisů a
poznámky pod čarou č. 75 znějí:
„§ 33a
Byt, jiný než obytný prostor a ubytovací zařízení
(1) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo
samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
(2) Jiným než obytným prostorem se pro účely tohoto zákona rozumí
prostor, který je na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního
titulu určen pro bydlení, a který zároveň splňuje standardy kvality
bydlení podle § 33b odst. 1. Pro prokázání právního titulu k užívání
jiného než obytného prostoru uvedeného ve větě první se použije § 33
odst. 1 obdobně.
(3) Ubytovacím zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí ubytovací
zařízení splňující podmínky uvedené v § 21a zákona o ochraně veřejného
zdraví, jestliže je ubytování v těchto zařízeních poskytováno na dobu
delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích. Pokud je
ubytování poskytováno v ubytovacích zařízeních podle věty první,
odstavec 2 a § 33b se v tomto případě nepoužijí.
(4) Za byt se pro účely tohoto zákona považuje též soubor místností,
které tvoří stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, nebo
samostatná místnost, která tvoří stavbu pro individuální či rodinnou
rekreaci, pokud jsou tyto stavby užívány vlastníkem k trvalému bydlení
a pokud splňují standardy kvality bydlení podle § 33b odst. 1.
(5) V případech hodných zvláštního zřetele lze pro účely tohoto zákona
za byt považovat i část bytu, pokud byt splňuje podmínky podle odstavce
1. Pokud v tomto bytě žije více osob, které se pro tyto účely společně
neposuzují, určuje se výše odůvodněných nákladů na bydlení za celý byt,
a je-li na tento byt poskytován příspěvek na bydlení podle zákona o
státní sociální podpoře, odečte se tento příspěvek od odůvodněných
nákladů na bydlení za celý byt, a dále se postupuje podle § 8.
§ 33b
Standardy kvality bydlení jiného než obytného prostoru, stavby pro
individuální či rodinnou rekreaci a jejich kontrola
(1) Jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou
rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení podle tohoto
zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně
jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním
uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm
zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro
vymezení jiného než obytného prostoru se použijí § 3 písm. i), § 8, §
10 odst. 5 a 6, § 11,§ 38, § 44 odst. 1 písm. a) a § 44 odst. 1 věta
druhá vyhlášky o technických požadavcích na stavby^75), ve znění
účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně. Pro vymezení
stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), §
8, § 11, § 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na
stavby^75), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod.
(2) Kontrolu, zda jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální
či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, provádí
pro účely tohoto zákona na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi obecný
stavební úřad.
(3) Při provádění kontroly podle odstavce 2 se postupuje podle
ustanovení zákona o kontrole.
75) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve
znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.“.
23. § 34 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 63, 64 a 76 zní:
„§ 34
Odůvodněné náklady na bydlení
Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají
a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo
družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné
než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo
obdobnými náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo
vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech,
a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými
s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše
prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených v
zákoně o státní sociální podpoře^63),
b) pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; úhradou služeb
bezprostředně spojených s užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední
(dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor
v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za
odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v
domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou
televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a
nezbytné služby související s bydlením,
c) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné
nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby
elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to
ve výši, která je v místě obvyklá; výše úhrady za prokazatelnou
nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku
energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných
dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad; v
odůvodněných případech lze navýšit takto zjištěné částky až o 10 %; za
odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobý nepříznivý zdravotní
stav,
d) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než
obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení úhrada nákladů uvedená v
písmenech a) až c), a to do výše, která je v místě obvyklá, avšak
maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o
státní sociální podpoře^64),
e) v případech hodných zvláštního zřetele podle § 33 odst. 6 věty třetí
úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v
místě obvyklá, maximálně však do výše normativních nákladů na bydlení
podle zákona o státní sociální podpoře^64),
f) u stavby pro individuální či rodinnou rekreaci užívané vlastníkem
úhrada nákladů uvedená v písmenech a) až c), a to do výše, která je v
místě obvyklá, avšak maximálně do výše 90 % normativních nákladů na
bydlení podle zákona o státní sociální podpoře^76).
63) § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
64) § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
76) § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.
24. V § 35 úvodní části ustanovení se slova „připadajících na aktuální
kalendářní měsíc“ zrušují.
25. § 35a včetně nadpisu zní:
„§ 35a
Informační povinnost krajské pobočky Úřadu práce
O skutečnosti, že doplatek na bydlení začal být poskytován osobě
užívající jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, informuje
krajská pobočka Úřadu práce bez zbytečného odkladu pověřený obecní
úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo újezdní úřad
příslušný podle místa skutečného pobytu uvedené osoby s podnětem k
zahájení sociální práce za účelem řešení bytové situace dotčené
osoby.“.
26. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně nadpisu zní:
„§ 46a
Přechod nároku na opakující se dávky při ztrátě podmínky nároku
dosavadního příjemce
(1) Přestane-li dosavadní příjemce opakující se dávky plnit podmínky
nároku na tuto dávku, přechází tento nárok na nejstarší společně
posuzovanou osobu, která žije s dosavadním příjemcem, za předpokladu,
že s tímto přechodem nároku vysloví tato osoba souhlas.
(2) Je-li vysloven souhlas nejstarší společně posuzované osoby podle
odstavce 1, pak v případě přechodu nároku na doplatek na bydlení platí,
že právní vztah k bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k
ubytovacímu zařízení, který má dosavadní příjemce doplatku na bydlení,
má pro účely pobírání této dávky i tato nejstarší společně posuzovaná
osoba. Věta první se nepoužije, pokud dosavadní příjemce doplatku na
bydlení svůj právní vztah k bytu, k jinému než obytnému prostoru nebo k
ubytovacímu zařízení pozbyl.“.
27. V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno h), které zní:
„h) informuje bez zbytečného odkladu pověřený obecní úřad, obecní úřad
obce s rozšířenou působností, nebo újezdní úřad o skutečnosti, že
doplatek na bydlení začal být poskytován osobě užívající jiný než
obytný prostor nebo ubytovací zařízení podle § 35a.“.
28. V § 63 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ,
popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky“.
29. V § 63 odst. 1 větě čtvrté se za slova „sociálním šetření“ vkládají
slova „ , popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku
na dávky“.
30. Na konci textu § 68 se doplňují slova „ , který měly tyto osoby
způsobit samostatně, popřípadě společně se žadatelem o dávku“.
31. V § 70 odst. 2 se slova „ústavu (zařízení)“ nahrazují slovem
„zařízení“, slovo „oprávněn“ se nahrazuje slovem „oprávněno“ a slova
„tento ústav“ se nahrazují slovy „toto zařízení“.
32. V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) údaj o počtu osob, které užívají byt, jiný než obytný prostor nebo
ubytovací zařízení společně se žadatelem o dávku.“.
33. V § 72 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) K žádosti o příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto
doklady:
a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v
rozhodném období,
b) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného
právního titulu,
c) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
d) doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k
hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b,
e) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů
spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo
jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
f) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s
užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a
rozpis těchto služeb,
g) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií,
h) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
i) doklad o plnění soudem stanovené vyživovací povinnosti vůči
nezletilému dítěti, případně o výši dluhu na výživném.
(4) K žádosti o doplatek na bydlení musí být dále přiloženy tyto
doklady:
a) doklad o tom, že byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení jsou užívány na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného
právního titulu,
b) doklad o podlahové ploše bytu nebo jiného než obytného prostoru,
c) doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k
hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b,
d) doklad o výši a úhradě nájemného, popřípadě o výši obdobných nákladů
spojených s vlastnickou formou bydlení, družstevní formou bydlení nebo
jinou než nájemní, družstevní nebo vlastnickou formou bydlení,
e) doklad o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s
užíváním bytu, jiného než obytného prostoru nebo ubytovacího zařízení a
rozpis těchto služeb,
f) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně
dalších druhů paliv, a rozpis těchto energií,
g) doklad prokazující zdravotní stav žadatele, jestliže je žádáno
zvýšení podle § 34 písm. c),
h) doklady prokazující osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě
žijící v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření zařízení
pro péči o děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod nájmu bytu,
jde-li o žádost osiřelého dítěte.“.
34. V § 72 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Pokud je předložení dokladů uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) a
v odstavci 4 písm. b) a c) spojeno pro žadatele o dávku s těžko
překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu pomoci
v hmotné nouzi obecný stavební úřad.“.
35. V § 75 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo nebyla
přiznána v požadovaném rozsahu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, nezaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán
pomoci v hmotné nouzi v takovém případě nejpozději do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí správní řízení o přehodnocení
nároku na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období před 1.
lednem 2015 se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. K hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či
rodinnou rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, v případě dávek pomoci v hmotné nouzi, které byly pravomocně
přiznány nebo o nichž bylo řízení zahájeno a pravomocně neskončeno před
1. lednem 2015, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely přiznání
dávky pomoci v hmotné nouzi přihlížet až od 1. září 2015. V období od
1. ledna 2015 do 31. srpna 2015 bude výše odůvodněných nákladů na
bydlení při užívání staveb pro individuální či rodinnou rekreaci
stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. f) nebo v
případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než obytného
prostoru stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d)
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. K hodnocení, zda ubytovací zařízení splňuje požadavky podle § 33a
odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely
dávek pomoci v hmotné nouzi přihlížet až od 1. května 2015. V období od
1. ledna 2015 do 30. dubna 2015 bude výše odůvodněných nákladů na
bydlení v případech hodných zvláštního zřetele při užívání ubytovacího
zařízení stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d)
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
5. Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 2 kalendářních měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona informuje osoby, které pobírají
dávku pomoci v hmotné nouzi na základě užívání stavby pro individuální
či rodinnou rekreaci nebo jiného než obytného prostoru o tom, že
nebude-li stavba pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiný než
obytný prostor od 1. září 2015 splňovat standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, bude dávka pomoci v hmotné nouzi odejmuta,
popřípadě snížena. Obdobně jako ve větě první se bude postupovat i v
případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
6. Orgán pomoci v hmotné nouzi, který v rámci své činnosti nebo na
základě kontroly stavebního úřadu zjistí, že stavba pro individuální či
rodinnou rekreaci nebo jiný než obytný prostor nesplňuje standardy
kvality bydlení podle § 33b odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen bezodkladně
informovat o této skutečnosti příjemce dávky užívající tento prostor a
vlastníka, pronajímatele nebo ubytovatele tohoto prostoru. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá
ubytovací zařízení podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. III
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č.
137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č.
91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č.
118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č.
492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č.
362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č.
453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.
315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č.
124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č.
218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č.
552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č.
189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č.
585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č.
239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č.
346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č.
73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č.
375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č.
331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č.
48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č.
306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č.
64/2014 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s
výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného
používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z
příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo
nezaopatřené dítě za měsíce červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném
v odstavci 8,
2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, a
jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální
částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci
7; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnost vykonávalo
nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem
částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8,
3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v
loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výher z reklamních
soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a
cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže,
nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z
jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě
ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou
paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení,
zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů,
odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po
odpočtu pojistného na důchodové spoření, pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek
zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na
tyto příjmy,“.
2. V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3c, 3e a 3i
zní:
„b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od
daně z příjmů, tyto příjmy:
1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná
plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady
nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby,
která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně
posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,
2. odchodné, výsluhový příspěvek, odbytné u vojáků z povolání a
příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních
předpisů^3c),
3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje
cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu
pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od
daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu^3e),
5. náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od
čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013
do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti
(karantény) podle zvláštních právních předpisů^3i),
6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle
zákona upravujícího důchodové spoření,
7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z
rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského
parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a
náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému
manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance
Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky,
plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
podle zákona o daních z příjmů,
9. příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
přípravy,
10. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný
v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům
bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo
mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu
působení v zahraničí,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a
udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona
o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové
výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů, ve znění pozdějších předpisů.
3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.
3i) Například § 192 zákoníku práce.“.
3. V § 5 odst. 3 písm. b) se slova „body 2 až 9 a 11“ nahrazují slovy
„bodech 1 až 4 a 6“.
4. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „body 10, 12 a 13“ nahrazují slovy
„bodech 5, 7 až 10“.
5. V § 5 odst. 3 písmeno d) zní:
„d) v písmenech c), d), f) až i) v tom kalendářním roce, v němž byly
vyplaceny.“.
6. V § 5 odst. 3 se písmeno e) zrušuje.
7. V § 5 odst. 4 písm. c) se slova „bodech 2 až 9 a 11“ nahrazují slovy
„bodech 1 až 4 a 6“ a slova „ , jde-li o dávky důchodového pojištění,“
se zrušují.
8. V § 5 odst. 4 písm. d) se slova „bodech 10, 12 a 13“ nahrazují slovy
„bodech 5, 7 až 10“ a slova „ , a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky
nemocenského pojištění (péče),“ se zrušují.
9. V § 5 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
10. V § 5 odst. 6 se věta druhá zrušuje.
11. V § 24 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Za vlastníka bytu se
považuje i manžel, který užívá byt na základě práva bydlení odvozeného
od vlastnického práva druhého manžela^70), pokud nárok na příspěvek na
bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytu.“.
Poznámka pod čarou č. 70 zní:
„70) § 744 občanského zákoníku.“.
12. V § 24 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo
samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako
byt.“.
13. V § 25 odstavec 2 zní:
„(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení
stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně
předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu
dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na
bydlení se započítávají náklady na bydlení
a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně
posuzovanými osobami, pokud v bytě, na který je uplatňován nárok na
příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období a současně v něm byly
hlášeny k trvalému pobytu,
b) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně
posuzovanými osobami v bytě, v němž v rozhodném období fakticky žily a
hradily uvedené náklady na bydlení, avšak neměly v něm trvalý pobyt po
celé rozhodné období, nebo jeho část, a zároveň v době podání žádosti o
dávku již mají tyto osoby v tomto bytě trvalý pobyt,
c) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud
oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo
po část tohoto rozhodného období, v bytě, na který je uplatňován nárok
na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh
společně posuzovaných osob žil v jiném bytě, a byl jim z tohoto důvodu
poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady
na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.“.
14. § 27a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 zrušuje.
15. V § 30b odst. 3 větě poslední se slova „bodu 13“ nahrazují slovy
„bodu 5“.
16. V § 68 odst. 1 písm. e) se slova „ ; žádost o příspěvek na bydlení
musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na
příspěvek na bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby,
že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém
bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení“ zrušují.
17. V § 68 odst. 1 písm. f) se slova „bodu 13“ nahrazují slovy „bodu
5“.
18. V § 68 odst. 1 písm. g) se slova „bodu 2“ nahrazují slovy „bodu 1“.
19. V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 a v § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se
slova „bodech 3 až 14“ nahrazují slovy „bodech 2 až 10“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé
započtou pro dávky státní sociální podpory přiznané nejdříve od 1.
ledna 2015, je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem,
kalendářní čtvrtletí, a pro dávky státní sociální podpory přiznané
nejdříve od 1. října 2015, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. V
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona
č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona
č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona
č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a
zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „písemně prohlásí“ nahrazují slovem
„prokáží“.
2. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo
samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním
a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu
užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako
byt.“.
3. V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova „písmenu j)“ nahrazují slovy
„písmenech i), j), k) a l)“.
4. V § 7 odst. 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která
znějí:
„k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
přípravy,
l) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky,
plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými
nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,
podle zákona o daních z příjmů,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).
5. V § 8 odst. 1 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
6. V § 8 odst. 4 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. b)“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. VI
V § 303 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb.,
se věta první a ve větě druhé slovo „dále“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. VII
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č.
274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č.
86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č.
362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č.
562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č.
381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č.
59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.
189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.
342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č.
274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č.
298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č.
115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb. a zákona
č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 21a se za větu druhou vkládá věta „Pokud je ubytování v
zařízeních podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v
období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první
v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně
nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích
jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev
jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu
v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v
ubytovacích jednotkách.“.
2. V § 84 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „ , a
uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu“.
3. V § 84 odst. 2 větě první se za slova „odstavce 1 písm. b), e), g),
h)“ vkládá slovo „ , j)“.
4. V § 89 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Na vyžádání Úřadu práce - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní
město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jsou orgány
ochrany veřejného zdraví oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle §
21a věty třetí, sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým
osobám, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděly, a
předat krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci v
hmotné nouzi potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany
veřejného zdraví bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém
správním obvodu kopii vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo
nápravného opatření podle § 84 osobě uvedené v § 21a větě třetí a
informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě,
že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví podle
§ 84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle §
21a věty třetí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Osoba poskytující ubytování podle § 21a věty třetí zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví
provozní řád a předloží jej ke schválení příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou čl. I bodu
7 a čl. V bodů 5 a 6, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.