261/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. října 2014,
kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o platebním styku
Čl. I
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010
Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 37/2012
Sb., se mění takto:
1. V § 1 úvodní části ustanovení se slova „použitelný předpis Evropské
unie^2)“ nahrazují slovy „použitelné předpisy Evropské unie^2)“.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16.
září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení
(ES) č. 2560/2001, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/ /2012 ze dne 14.
března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro
úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009.“.
2. V § 2 odst. 1 písm. f) se slova „provedení převodu“ nahrazují slovem
„převod“.
3. V § 3 odst. 3 písm. b) se slova „podle devizového zákona“ zrušují.
4. V § 3 odst. 3 písm. d) bodě 6 se za slovo „prodeje“ vkládá čárka.
5. V § 3 odst. 3 písm. e) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nad
rámec tohoto placení (cashback)“.
6. V § 19 se slova „nejsou vkladem“ nahrazují slovy „se nepovažují za
vklad přijatý platební institucí“.
7. Na konci textu § 19 se doplňují slova „ani za elektronické peníze“.
8. V § 20 odst. 1 písm. a) se slovo „drženy“ nahrazuje slovem
„evidovány“.
9. V části druhé hlavě III se díl 4 včetně nadpisu zrušuje.
10. V § 52e odst. 1 písm. a) se slovo „drženy“ nahrazuje slovem
„evidovány“.
11. V § 58 odst. 1 větě čtvrté se slova „odnětí povolení k činnosti
instituce elektronických peněz“ nahrazují slovy „zrušení registrace
vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“.
12. V § 58 odst. 2 se slovo „rozsah“ nahrazuje slovem „rozsahu“.
13. V § 75 odst. 2 písm. a) se číslo „115,“ a část věty za středníkem
včetně středníku zrušují.
14. V § 77 odst. 3 se slovo „přijetí“ nahrazuje slovem „použití“.
15. V § 82 písm. c) se číslo „106“ nahrazuje číslem „98a“.
16. V § 95 odst. 1 větě první se slovo „písemně“ zrušuje.
17. V části čtvrté hlavě I dílu 4 se na konci nadpisu oddílu 1 doplňují
slova „a jeho odvolání“.
18. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který zní:
„§ 98a
(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze
odvolat platební příkaz k této platební transakci.
(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní
doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl
mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební
transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou
platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat
poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 106 odst. 2
tím není dotčeno.
(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po
uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební
transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas
příjemce.
(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli
náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li
souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.
(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně,
posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební
transakce zvlášť.“.
19. V § 103 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „byly peněžní
prostředky odepsány“ nahrazují slovy „byla částka platební transakce
odepsána“.
20. § 106 včetně nadpisu zní:
„§ 106
Odvolání platebního příkazu
(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není
platební příkaz přijat.
(2) Platební příkaz s odloženou splatností nelze odvolat poté, co
uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v
němž je platební příkaz přijat.
(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze
odvolat poté, co jej plátce předal příjemci.
(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po
uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává
prostřednictvím příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.
(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou
dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního
příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v
odstavcích 1 až 3.
(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím
současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé
platební transakce zvlášť.“.
21. V nadpisu pod označením § 109 se slova „připsání peněžních
prostředků na účet poskytovatele příjemce“ nahrazují slovy „provedení
platební transakce poskytovatelem plátce“.
22. V § 109 odst. 1 se slova „peněžní prostředky byly připsány“
nahrazují slovy „částka platební transakce byla připsána“.
23. V nadpisu pod označením § 110 se slova „připsání peněžních
prostředků na platební účet příjemce“ nahrazují slovy „provedení
platební transakce poskytovatelem příjemce“.
24. V nadpisu pod označením § 111 se za slovo „Lhůta“ vkládají slova
„pro provedení“.
25. V § 111 větě druhé se slova „peněžní prostředky připsány“ nahrazují
slovy „částka platební transakce připsána“ a slovo „dány“ se nahrazuje
slovem „dána“.
26. § 112 včetně nadpisu zní:
„§ 112
Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti
na platební účet
(1) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet
hotovost v měně členského státu, ve které je platební účet veden,
připíše poskytovatel částku platební transakce na platební účet
příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den
valuty.
(2) Vloží-li spotřebitel nebo drobný podnikatel na platební účet
hotovost v měně jiného než členského státu, ve které je platební účet
veden, nebo vloží-li uživatel, který není spotřebitelem ani drobným
podnikatelem, na platební účet hotovost v měně, ve které je platební
účet veden, připíše poskytovatel částku platební transakce na platební
účet nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti.
Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.“.
27. § 114 včetně nadpisu zní:
„§ 114
Den valuty
(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z
platebního účtu plátce nejdříve okamžikem přijetí platebního příkazu.
(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na
platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební
transakce připsána na účet poskytovatele příjemce.
(3) Okamžikem připsání částky platební transakce na platební účet
příjemce musí být částka platební transakce k dispozici příjemci.“.
28. V § 117 odst. 1 a 6 se slova „řádně a včas“ zrušují.
29. V § 117 odst. 4 písm. a) se slova „k nesprávnému provedení platební
transakce nedošlo“ nahrazují slovy „poskytovatel plátce provedl
platební transakci správně“.
30. V § 117 odst. 5 písm. a) se slova „k nesprávnému provedení platební
transakce nedošlo“ nahrazují slovy „poskytovatel příjemce provedl
platební transakci správně“.
31. V § 119 odst. 2 větě první se slova „nesprávně provedené“ zrušují.
32. V § 120 odstavec 2 zní:
„(2) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené
platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení
bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout
uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně
provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního
důvodu.“.
33. § 121 včetně nadpisu zní:
„§ 121
Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce
(1) Plátce může právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně
provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného
orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební
transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní
dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka
platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla
plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.
(2) Příjemce může právo vyplývající z nesprávně provedené platební
transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li
nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného
odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode
dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet
příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.
(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 86, 87, 90 nebo 91,
lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň
dodatečně.
(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou
platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení,
soud nebo jiný příslušný orgán právo vyplývající z neautorizované nebo
nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.“.
34. V § 123 se slova „oddílu 2 dílu 5“ nahrazují slovy „dílech 4 a 5“.
35. V § 124c větě druhé se slova „o vydání elektronických peněz“
nahrazují slovy „mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické
peníze“.
36. V § 132 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.
37. V § 132 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 1“ zrušují, na konci
odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno
d), které zní:
„d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení
podle § 135a odst. 3.“.
38. V § 132 odst. 3 se na začátek písmene a) vkládá slovo „do“ a na
konci textu písmene a) se doplňují slova „nebo písm. d)“.
39. § 133 zní:
„§ 133
(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 924/2009^2) neúčtuje uživateli za přeshraniční platbu stejný
poplatek jako za odpovídající vnitrostátní platbu stejné hodnoty ve
stejné měně,
b) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 924/2009 nesdělí uživateli jeho mezinárodní číslo bankovního účtu
(IBAN) a svůj identifikační kód banky (BIC),
c) v rozporu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 924/2009 neuvede mezinárodní číslo účtu (IBAN) uživatele a svůj
identifikační kód banky (BIC) na výpisu z účtu uživatele nebo v příloze
k němu, nebo
d) v rozporu s čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
924/2009 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c) nebo
d).“.
40. Za § 133 se vkládá nový § 133a, který zní:
„§ 133a
(1) Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako poskytovatel příjemce v rozporu s čl. 3 odst. 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012^2) není dosažitelný pro
úhradu z podnětu plátce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího se
v kterémkoli členském státě,
b) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 3 odst. 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 není dosažitelný pro
inkaso z podnětu příjemce prostřednictvím poskytovatele nacházejícího
se v kterémkoli členském státě,
c) využívá za účelem provádění úhrad a inkasa platební schéma, které
nesplňuje některý z požadavků podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,
d) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad a
inkasních transakcí podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 260/2012,
e) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění úhrad podle čl.
5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012,
f) nesplní některý z požadavků týkajících se provádění inkasních
transakcí podle čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 260/2012,
g) jako poskytovatel plátce v rozporu s čl. 5 odst. 6 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 neprovede kontrolu, zda
částka zadané inkasní transakce odpovídá částce a periodicitě stanovené
ve zmocnění k inkasu,
h) v rozporu s čl. 5 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 260/2012 požaduje, aby uživatelé uváděli identifikační kód banky
(BIC) poskytovatele plátce nebo poskytovatele příjemce,
i) v rozporu s čl. 5 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 260/2012 účtuje další poplatky za načítání údajů, nebo
j) v rozporu s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
260/2012 sjedná, platí nebo požaduje mezibankovní poplatek.
(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou
interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s
ostatními platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které
omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je provozovatelem, s
ostatními platebními systémy malých plateb.
(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá
provozovatele, se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou první nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 nezajistí technickou
interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s ostatními
platebními systémy malých plateb, nebo
b) v rozporu s článkem 4 odst. 2 větou druhou nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 260/2012 přijme obchodní pravidlo, které
omezuje interoperabilitu platebního systému, jehož je účastníkem, s
ostatními platebními systémy malých plateb.
(4) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 1 000
000 Kč.“.
41. V § 134 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.
42. V § 134 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a
doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení
podle § 135a odst. 3.“.
43. V § 134 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo
d)“.
44. V § 135a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro
úhrady a inkasa v eurech^2)“.
45. V § 135a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Česká národní banka
je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k
objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování
platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a
každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení
správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se
použijí obdobně.“.
46. V § 135a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Příslušným orgánem podle nařízení o přeshraničních platbách a
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
přeshraniční platby v Evropské unii^2) a podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v
eurech^2) je v České republice Česká národní banka.“.
47. V § 135d odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „povahy“
nahrazuje slovy „závažnosti a následků“.
48. V § 135e větě první se slova „nebo přímo“ nahrazují slovem „nebo“ a
za slova „Evropské unii^2)“ se vkládají slova „nebo přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v
eurech^2)“.
49. V § 142 se slova „§ 52m odst. 2“ nahrazují slovy „§ 52m odst. 3“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) až i) zákona č. 284/2009 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode
dne 31. října 2016, nebo za rok ode dne, kdy Česká republika přijme
euro jako svou zákonnou měnu, pokud tato skutečnost nastane dříve.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
Čl. III
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění zákona č. 303/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
139/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č.
407/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slovo „bezhotovostně“ zrušuje.
2. V § 2 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a) platbou předání nebo převedení peněžních prostředků poskytovatelem
platby příjemci platby,
b) bezhotovostní platbou platba provedená převodem peněžních prostředků
na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo
cizí měně nebo převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního
ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného
státu.“.
3. V § 2 odstavec 2 zní:
„(2) Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje
a) vložení peněžních prostředků v hotovosti na účet u peněžního ústavu
a jejich výběr z účtu u peněžního ústavu,
b) výměna bankovek nebo mincí za jiné bankovky nebo mince
prostřednictvím peněžního ústavu,
c) předání nestandardně poškozených tuzemských bankovek nebo tuzemských
mincí České národní bance,
d) zadržení bankovek nebo mincí, u kterých existuje důvodné podezření,
že jsou padělané nebo pozměněné, a jejich předání České národní bance,
e) předání nebo převedení peněžních prostředků při provádění
směnárenských obchodů osobou oprávněnou provozovat směnárenskou
činnost,
f) předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb
spočívajících v přepravě bankovek a mincí osobou oprávněnou k
poskytování těchto služeb, nebo
g) předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb
spočívajících ve zpracování bankovek a mincí osobou oprávněnou k
poskytování těchto služeb.“.
4. V § 2 se odstavec 3 zrušuje.
5. V § 3 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
6. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena f) a g), která znějí:
„f) platby prováděné Českou národní bankou při prodeji pamětních mincí,
nebo
g) platby přijaté soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem při
exekuci nebo výkonu rozhodnutí.“.
7. V § 4 odst. 1 se částka „350 000 Kč“ nahrazuje částkou „270 000 Kč“.
8. V § 4 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku a poznámky
pod čarou č. 2 zrušuje.
9. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Příjemce platby, jejíž výše překračuje limit, nesmí tuto platbu
přijmout, jestliže nebyla provedena bezhotovostně.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
10. V § 4 odst. 3 se slova „české nebo jakékoliv“ zrušují a slova „měnu
EURo“ se nahrazují slovy „koruny české“.
11. V § 4 se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných
likvidátorech pojistných událostí
Čl. IV
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a
samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského
zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech
pojistných událostí), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č.
57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č.
223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č.
281/2009 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 1 úvodní část ustanovení zní:
„Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci
právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného
než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice
o neživotním pojištění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince
2002 o zprostředkování pojištění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu
2002 o životním pojištění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o
uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně
směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, v platném
znění.“.
2. V § 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) nabízení pojištění a zprostředkování pojištění a zajištění,“.
Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).
3. V § 1 písm. b) a c) se slovo „upravují“ zrušuje.
4. V § 1 písm. d) se slovo „zřizuje“ zrušuje.
5. V § 1 písm. e) se slovo „upravuje“ zrušuje.
6. V § 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
7. V § 3 písm. h) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy
„Evropské unie“.
8. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21d, které včetně nadpisů znějí:
„Informace poskytované klientovi a pojistníkovi
§ 21a
(1) Pojistitel je povinen klientovi před uzavřením pojistné smlouvy
poskytnout informace o
a) sobě, kterými jsou
1. název pojistitele,
2. název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to
přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která
uzavírá pojistnou smlouvu,
3. adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která
uzavírá pojistnou smlouvu, a
4. místo zápisu pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném
rejstříku, jeho identifikační číslo nebo odpovídající prostředek
identifikace v takovém rejstříku a informace o názvu a sídle orgánu
odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností, jedná-li se o pojistnou
smlouvu uzavíranou na dálku,
b) způsobu vyřizování stížností pojistníků, pojištěných, obmyšlených
nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na
Českou národní banku nebo s návrhem na finančního arbitra, a
c) právu rozhodném pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají možnost
volby práva rozhodného pro pojistnou smlouvu, nebo právu, které
navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost volby
rozhodného práva.
(2) Pojistitel je dále povinen klientovi před uzavřením pojistné
smlouvy týkající se pojištění osob poskytnout informace o závazku,
kterými jsou
a) charakteristika všech pojištění a všech opcí,
b) pojistná doba,
c) způsoby zániku pojištění,
d) způsoby a doba placení pojistného,
e) způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojištění,
f) způsob určení výše odkupného,
g) informace o výši pojistného za každé sjednané pojištění včetně
doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno,
h) v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů,
na které je vázáno pojistné plnění,
i) povaha podkladových aktiv pro pojištění vázané na investiční podíly,
j) podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné
smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese,
na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, a
k) obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k
danému pojištění.
(3) Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob
uzavírané na dálku je pojistitel povinen poskytnout klientovi také
informace o
a) existenci daní, poplatků a jiných peněžitých plněních, které nejsou
hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány,
b) zvláštních platbách za použití prostředku komunikace na dálku,
c) minimální délce trvání pojištění a
d) jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem klienta bude
pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání pojištění a ve
kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle
tohoto ustanovení.
(4) V případě pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané
na dálku je pojistitel povinen informovat klienta, že na vyžádání může
obdržet další informace, a o povaze těchto informací.
(5) V případech týkajících se životního pojištění, ve kterém má být
klient nositelem investičního rizika a kdy je toto pojištění spojené se
standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem
pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou, je
pojistitel povinen informovat klienta o
a) riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je
možno tuto informaci získat,
b) neexistenci záruky návratnosti investice,
c) způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, a
d) předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice,
přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová
období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že
minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.
§ 21b
Pojistitel je povinen během trvání pojištění poskytnout pojistníkovi
informace
a) o jakékoliv změně názvu pojistitele nebo adresy jeho sídla a tam,
kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která
uzavřela pojistnou smlouvu,
b) uvedené v § 21a odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně
pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí
vztahy vzniklé z pojistné smlouvy,
c) o každoročním stavu bonusů,
d) o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, a to
nejméně jednou za čtvrtletí, a
e) o struktuře podkladových aktiv pro pojištění vázané na investiční
podíly, a to nejméně jednou za rok.
§ 21c
(1) Pojistitel je povinen poskytnout informace uvedené v § 21a a § 21b
jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace
mohou být poskytnuty i v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně
klient nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které
bude pro pojistnou smlouvu použito.
(2) Informace podle § 21a je pojistitel povinen poskytnout v dostatečné
době před tím, než je klient pojistnou smlouvou vázán.
(3) Informace podle § 21a odst. 3 a 4 je pojistitel povinen poskytnout
na trvalém nosiči dat.
(4) Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojištění
uzavřeného na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob
komunikace na dálku.
(5) Informace podle § 21b písm. d) a e) je pojistitel povinen
poskytnout způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 21d
Ustanoveními § 21a až 21c nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku
upravující smlouvy o finančních službách uzavíraných se
spotřebitelem.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů
15 až 35, která nabývají účinnosti prvním dnem třetího kalendářního
měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a ustanovení čl. IV, která
nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.